Capo Vaticano je promontorium z bílé žuly na Costa degli Dei v Kalábrii, vzdálené jen asi deset kilometrů od Tropey. Střídají se tu vysoké skalnaté útesy s malými zátokami bílého písku, moře patří k nejčistším na celém kalábrijském pobřeží a z vyhlídky u zdejšího majáku je za jasného počasí vidět až na Sicílii se sopkou Etnou a na Liparské ostrovy se Strombolim. Není proto náhoda, že se místní pláže opakovaně objevují v žebříčcích nejkrásnějších pláží Itálie i světa.
Mys z bílé žuly
Promontorium Capo Vaticano dosahuje nadmořské výšky až sto dvacet čtyři metrů a je tvořené vzácnou bíložlutou žulou, kterou už dlouho zkoumají geologové z celého světa pro její neobvyklé složení. Leží v katastru obce Ricadi a odděluje záliv Sant’Eufemia od zálivu Gioia Tauro. Na svazích promontoria roste vzácná zakrslá palma a další druhy typické pro nejjižnější středomořskou vegetaci, včetně opuncií rostoucích přímo na skalnatých srázech.
Jedna z nejkrásnějších pláží světa
Podle francouzského cestovatelského magazínu Les Grands Voyageurs patří pláž Capo Vaticano ke třetí nejkrásnější v Itálii a mezi sto nejkrásnějších pláží na světě. Magazín Condé Nast Traveler ji zase zařadil mezi deset nejlepších skrytých pláží Itálie. V roce 2022 ocenil National Geographic nedalekou Baia di Riaci jako druhou nejlepší pláž v zemi, a pláž Praia i Focu v okolí Capo Vaticano se v nedávném žebříčku World’s 50 Beaches dostala mezi padesát nejkrásnějších pláží celé Evropy.
Skalnaté pobřeží střídané bílým pískem
Na severní straně promontoria se nachází drobné, těžko přístupné pláže jako Praia i Focu, A Ficara nebo Zi Peppe e Sante, obklopené vysokými skalními stěnami a dostupné většinou jen po moři. Na jižní straně leží otevřenější pláže Capo Vaticano a Grotticelle, snadněji dostupné, ale se stejně čistou vodou a bílým pískem. Střídání strmých útesů s drobnými zátokami dělá z pobřeží jeden z nejrozmanitějších úseků celé Costa degli Dei, ideální pro toulání lodí, kánoí nebo šlapadlem podél celého mysu.
| Pláž | Poloha | Dostupnost |
|---|---|---|
| Praia i Focu | Severní strana mysu | Pouze lodí, kánoí nebo pěšky po strmé stezce |
| Grotticelle | Jižní strana mysu | Snadno pěšky, oblíbená i u rodin |
| Spiaggia di Capo Vaticano | Jižní strana mysu | Snadno pěšky od hlavní silnice |
| Baia di Riaci | Severně, blíž Tropei | Autem, rozlehlá písečná pláž |
Ideální podmínky pro potápění
Vody kolem Capo Vaticano jsou vyhlášené díky výjimečné čistotě, viditelnost tu běžně dosahuje třiceti metrů. Oblast byla vyhlášena zvláštní zónou ochrany (ZCS) a chrání mimo jiné rozsáhlé louky mořské trávy posidonie o rozloze přes sto osmnáct hektarů, které slouží jako útočiště pro řadu mořských druhů. Dno klesá poměrně rychle, padesátimetrová hloubka se před ústím potoka Santa Maria dosahuje už sto padesát metrů od pobřeží, což dělá z Capo Vaticano vyhledávané místo i pro zkušenější potápěče.
Mezi nejoblíbenější potápěčské lokality patří skaliska Scoglio della Galea, Scoglio Mantineo, Formicoli a Vadaro, dno u Grotticelle nebo vrak lodi U Vapuri ležící na světlém písečném dně. Podmínky tu vyhovují jak začátečníkům, kteří mohou obdivovat pestrou faunu už v hloubce několika metrů, tak zkušeným potápěčům mířícím na náročnější lokality v hloubce čtyřiceti až padesáti metrů. Některá zdejší potápěčská centra fungují nepřetržitě už od poloviny osmdesátých let a patří k nejzkušenějším v celé Kalábrii, s nabídkou od prvních ponorů pro úplné začátečníky až po pokročilé technické potápění. V okolí funguje několik potápěčských center nabízejících kurzy i doprovázené ponory podél celé Costa degli Dei mezi Capo Vaticano a Tropeou.
Kdo nemá zájem o potápěčský kurz, vystačí si u Capo Vaticano i s obyčejnou šnorchlovací výbavou. Mělčí skalnaté úseky u paty útesů jsou plné drobných ryb, chobotnic a mořských hvězdic a díky mimořádné čistotě vody je vidět dobře i bez potápěčského vybavení. Nejlepší podmínky pro šnorchlování nabízejí menší zátoky na jižní straně mysu, kde je moře klidnější a chráněné před větrem.
Výhled na Sicílii a Liparské ostrovy
Na špičce promontoria stojí maják Capo Vaticano, postavený kolem roku 1870 a poprvé rozsvícený v roce 1885. Světlo majáku svítí ve výšce přes sto metrů nad hladinou a jeho paprsek na rozdíl od většiny majáků neclonění směrem k pevnině, takže je vidět i z okolní krajiny. Od majáku vedou dva vyhlídkové body, odkud je za jasného počasí vidět Messinská úžina, severovýchodní Sicílie se sopkou Etna, pohoří Aspromonte i celé souostroví Liparských ostrovů se sopkou Stromboli.
Ke jménu mysu se váže i starověká pověst o věštkyni Manto, která měla na skalisku zvaném Scoglio Mantineo předpovídat budoucnost námořníkům plujícím kolem tehdy nebezpečného pobřeží. Právě od latinského slova vaticinium, tedy věštba, má podle jedné z výkladů mys svoje jméno, nesouvisející s římským Vatikánem.
Západy slunce od majáku bývají natolik výrazné, že se v cestovním ruchu regionu prodávají pod názvem Tramonti di Ulisse, tedy Odysseovy západy slunce, s odkazem na bájnou plavbu antického hrdiny právě těmito vodami mezi Skyllou a Charybdou v Messinské úžině. Nedaleko majáku navíc stojí i pozůstatky vojenské pozorovatelny z druhé světové války, dnes součást naučné vyhlídkové stezky kolem mysu.
Blízkost Tropey
Capo Vaticano leží od centra Tropey jen asi deset kilometrů, takže obě místa lze snadno kombinovat v rámci jednoho dne. Kdo se chce vyhnout přejíždění autem, může využít i vyhlídkové lodní plavby, které pravidelně spojují pobřeží Tropey s jednotlivými zátokami Capo Vaticano a zastavují u míst přístupných jinak jen po moři. Díky krátké vzdálenosti funguje Capo Vaticano jako přirozené doplnění návštěvy Tropey, ideální na půl dne až celý den strávený na pláži nebo pod vodou.
Osvědčená kombinace je dopoledne strávit na pláži nebo pod vodou u Capo Vaticano a odpoledne přejet do Tropey na procházku historickým centrem a večeři s výhledem na moře. Kdo naopak plánuje celodenní pobyt přímo u mysu, ocení, že v okolí hlavních pláží funguje dostatek občerstvení i půjčoven vybavení na šnorchlování a vodní sporty.
Praktické tipy pro návštěvu
Nejsnazší přístup k majáku a hlavním vyhlídkám nabízí silnice vedoucí z obce Ricadi, odkud vede i krátká panoramatická stezka přímo k majáku.
| Doprava | Poznámka |
|---|---|
| Auto z Tropey | Asi 10 km, přes obec Ricadi, cesta trvá kolem 20 minut. |
| Loď z Tropey | Vyhlídkové plavby se zastávkami u zátok přístupných jen z moře. |
| Vlak | Nejbližší stanice Tropea nebo Vibo Valentia, dál nutné auto nebo taxi. |
| Letiště | Lamezia Terme, zhruba hodinu a čtvrt jízdy autem. |
Parkování u hlavních vyhlídek bývá v sezóně zdarma, ale omezené kapacitou, proto se vyplatí přijet dopoledne nebo naopak navečer na západ slunce, kdy bývá u majáku nejvíc lidí. Menší, těžko přístupné zátoky na severní straně mysu vyžadují buď pěší sestup po strmé stezce, nebo výlet lodí, kánoí či na šlapadle z některé z hlavních pláží. Hlavní sezóna trvá od května do října, přičemž potápěčská centra fungují prakticky po celý tento interval a nabízejí ponory přizpůsobené jak začátečníkům, tak zkušeným potápěčům.
V bezprostředním okolí mysu stojí za pozornost i síť menších muzeí obce Ricadi věnovaných místní historii a přírodě, stejně jako zbytky starých strážních věží vybudovaných v minulosti jako ochrana před nájezdy z moře. Kdo má na Costa degli Dei víc než jeden den, může tak snadno kombinovat pláž a potápění s krátkými výlety do vnitrozemí mysu.
Další tipy na pláže a letoviska podél italského pobřeží najdete na italskeplaze.cz.
