Jižně od přeplněného Amalfského pobřeží se táhne Cilento, rozlehlá a mnohem klidnější oblast pobřeží Kampánie. Zatímco Positano a Amalfi bojují v hlavní sezóně s davy turistů a vysokými cenami, Cilento nabízí podobně krásné pobřeží, jeskyně a rybářská městečka za výrazně nižší ceny a s podstatně menším množstvím lidí na pláži. Právě tenhle kontrast dělá z Cilenta ideální téma pro každého, kdo hledá klidnější alternativu k ikonickým, ale přeplněným místům severněji na pobřeží.
Národní park Cilento – UNESCO památka
Parco Nazionale del Cilento, Vallo di Diano e Alburni je druhý největší národní park v Itálii, vyhlášený v roce 1991 na ploše přes sto osmdesát jedna tisíc hektarů. Od roku 1997 je zapsaný mezi biosférické rezervace UNESCO a v roce 1998 se spolu s archeologickými nalezišti Paestum a Velia a klášterem Certosa di Padula dostal na seznam světového dědictví UNESCO jako výjimečná kulturní krajina. Od roku 2010 nese park navíc status geoparku díky bohatství krasových jeskyní a geologické stavbě takzvaného cilentského flyše.
Park hostí přes osmnáct set druhů rostlin, mezi nimi endemickou prvosenku Primula palinuri, symbol celého území, rostoucí výhradně na vápencových útesech kolem Palinura. Cilento je zároveň spojeno s takzvanou středomořskou stravou, kterou tu ve druhé polovině 20. století zkoumal americký vědec Ancel Keys ve vesnici Pioppi a která je od roku 2010 sama o sobě zapsaná na seznamu nehmotného dědictví UNESCO.
Součástí stejného zápisu UNESCO je i Certosa di Padula, kartuziánský klášter ve vnitrozemské oblasti Vallo di Diano, založený v roce 1306 hrabětem Tommasem Sanseverinem. Jde o největší klášterní komplex jižní Itálie s více než tři sta dvaceti místnostmi a velkým ambitem o rozloze dvanáct tisíc metrů čtverečních lemovaným osmdesáti čtyřmi sloupy, který patří mezi největší klášterní nádvoří na světě. Klášter je od pobřeží vzdálený zhruba hodinu jízdy autem, takže se dá kombinovat s výletem k moři jako jednodenní odbočka do hor.
Gastronomie Cilenta odráží právě tuhle tradici zdravé středomořské stravy: mezi místní speciality patří bílé fíky Cilenta chráněné označením DOP, sušené a máčené v likéru nebo pečené s ořechy, dále ančovičky lovené tradiční technikou menaica pomocí sítí splétaných ze rostliny sítiny, a samozřejmě bůvolí mozzarella z plání kolem Paesta a Agropoli. Restaurace podél pobřeží běžně kombinují tyto suroviny s čerstvými rybami a olivovým olejem z místních hájů.
Marina di Camerota – rybářské městečko a jeskyně
Marina di Camerota si i přes rostoucí oblibu u turistů zachovala atmosféru autentické rybářské vesnice, s přístavem plným barevných lodí a restauracemi servírujícími čerstvý denní úlovek. Okolní pobřeží nabízí jedny z nejkrásnějších pláží celé jižní Itálie, mezi nimi Cala Bianca, Cala degli Infreschi nebo Lentiscelle, přístupné většinou jen pěšky po stezkách nebo lodí.
Podél útesů Marina di Camerota se otevírá i řada mořských jeskyní, mezi nimi Grotta degli Innamorati neboli jeskyně zamilovaných a menší místní Grotta Azzurra. Ke jménům Camerota a nedalekého Palinura se váže i starověká milostná pověst: nešťastně zamilovaný kormidelník Palinuro se podle ní utopil při pronásledování nymfy Kamaraton, kterou bohyně Venuše za její krutost proměnila v kámen, na němž dnes stojí vesnice Camerota.
Nad přístavem Marina di Camerota se na kopci tyčí historické jádro obce Camerota se zbytky středověkého hradu, odkud je výhled na celé pobřeží až k Palinuru. Vyhlídkové lodní plavby z místního přístavu obvykle kombinují návštěvu několika jeskyní se zastávkami na koupání v odlehlých zátokách, ke kterým se jinak dá dostat jen po náročnějších pěších stezkách.
Palinuro – jeskyně a mys pojmenovaný po kormidelníkovi Aenea
Palinuro nese jméno po legendárním kormidelníkovi z Vergiliovy Aeneidy, který podle bájné historie zahynul právě u tohoto mysu. Dnešní Palinuro je proslulé zejména sítí mořských jeskyní přístupných na vyhlídkových plavbách z místního přístavu, mezi nejznámější patří Grotta Azzurra s typickým modrým světelným efektem, Grotta del Sangue pojmenovaná podle nazelenalé až rudé barvy vody způsobené řasami, nebo Grotta dei Monaci se skalními útvary připomínajícími lidské postavy.
Symbolem Palinura na pevnině je Spiaggia dell’Arco Naturale, pláž s přirozeným kamenným obloukem vytesaným řekou Mingardo, který se díky svému vzhledu opakovaně objevil i jako filmová kulisa. Milovníci pěší turistiky mohou vyrazit na Sentiero della Primula, čtrnáctikilometrovou trasu vedoucí po celém mysu kolem útesů, archeologických nalezišť i borových hájů s výhledy na moře.
Písčité pláže od Salerna k Paestu
Severní část cilentského pobřeží mezi Salernem a Paestem se od jižnějších skalnatých úseků kolem Palinura výrazně liší: převažují tu dlouhé písčité pláže s pozvolným vstupem do moře, vhodné i pro rodiny s malými dětmi. Mezi oblíbená letoviska patří Agropoli s historickým centrem na útesu nebo Acciaroli, malá rybářská vesnice, kterou si podle místní tradice zamiloval i spisovatel Ernest Hemingway a která měla inspirovat část jeho novely Stařec a moře.
Paestum na severním okraji Cilenta je zároveň jedním z nejlépe dochovaných řeckých archeologických nalezišť v Evropě, se třemi antickými chrámy z 6. a 5. století před naším letopočtem. Kombinace písčité pláže, starověkých chrámů a klidnějšího tempa dělá ze severní části Cilenta oblíbenou volbu pro rodinnou dovolenou spojenou s kulturním výletem.
Agropoli, největší letovisko severního Cilenta, kombinuje historické centrum na skalnatém výběžku s dlouhou písčitou pláží po obou stranách přístavu. Díky poloze na půli cesty mezi Salernem a Paestem funguje jako praktická základna pro výlety po celém severním pobřeží, s dobrým vlakovým i silničním spojením na obě strany.
Výrazně nižší ceny než Positano
Hlavní výhodou Cilenta oproti Amalfskému pobřeží jsou ceny. Ubytování, restaurace i plážová zařízení tu vyjdou podstatně levněji než v Positanu, Amalfi nebo Ravellu, přestože kvalita pláží, moře i přírody se severnějšímu pobřeží často vyrovná. Důvodem je menší mezinárodní proslulost regionu a absence davů, které v Positanu zvedají ceny ubytování i mimo absolutní špičku sezóny. Cilento tak zůstává oblastí navštěvovanou spíš italskými rodinami než zahraničními turisty, což se odráží i na klidnější atmosféře podél celého pobřeží.
| Kritérium | Amalfské pobřeží (Positano) | Cilento |
|---|---|---|
| Ubytování v sezóně | Vysoké ceny, nutná rezervace měsíce dopředu | Podstatně levnější, dostupnější i na poslední chvíli |
| Návštěvnost | Přeplněno, hlavně zahraniční turisté | Klidnější, převážně italští návštěvníci |
| Doprava | Klikatá SS163, lodní spojení | Dálnice A2, méně přetížené silnice |
| Charakter pláží | Skalnaté zátoky, málo písku | Kombinace skal a dlouhých písčitých pláží |
Praktické tipy pro návštěvu
Cilento je nejsnáze dostupné autem po dálnici A2 z Salerna směrem na jih, případně vlakem do stanic Agropoli, Vallo della Lucania nebo Sapri s návazným autobusovým spojením do jednotlivých letovisek. Mezi Palinurem, Marina di Camerota a Sapri jezdí místní autobusová linka Infante, cesta mezi oběma hlavními letovisky trvá jen kolem deseti minut. Hlavní sezóna trvá od června do září, kdy jsou v plném provozu i lodní výlety ke jeskyním, mimo tyto měsíce zůstává většina restaurací a ubytování zavřená, takže je lepší návštěvu naplánovat právě na letní měsíce.
Ubytování v Cilentu zahrnuje především rodinné penziony, agroturistiky ve vnitrozemí a menší apartmány přímo v přímořských letoviscích, velké hotelové řetězce tu na rozdíl od Amalfského pobřeží prakticky chybí. Díky tomu je i v hlavní sezóně snazší najít volný pokoj za rozumnou cenu, zvlášť mimo víkendy uprostřed léta. Kdo má na cestu víc než jeden den, může kombinovat pobyt na pobřeží s výletem do vnitrozemí parku, kde na návštěvníky čekají horské vesnice, jeskyně Castelcivita a Pertosa i klášter v Padule.
Další tipy na pláže a letoviska podél italského pobřeží najdete na italskeplaze.cz.
