Než se pustíme do detailů, je potřeba jedna geografická poznámka: poloostrov Gargano na severu Apulie a přírodní rezervace Torre Guaceto u Brindisi leží od sebe přes tři sta kilometrů a nejsou si sousedy. Spojuje je ale stejný charakter, divoká a málo turisticky vytěžená příroda s minimem zázemí, což je přesný opak organizovaných pláží s lehátky a bary, jaké známe z Riviera del Conero nebo Riviera delle Palme. Kdo hledá kontrast k severnímu Jadranu, najde ho na obou těchto místech, jen je dobré počítat s tím, že jde o dva samostatné cíle, ne o jeden výlet.
Gargano – vápencový poloostrov na severu Apulie
Gargano, přezdívaný také ostruha Itálie, je horský promontorium vybíhající asi sedmdesát kilometrů do Jaderského moře v provincii Foggia. Geologicky je od zbytku poloostrova oddělený rovinou Tavoliere delle Puglie, takže se chová jako biologický ostrov s vlastní, výrazně odlišnou faunou a flórou. Národní park Parco Nazionale del Gargano byl vyhlášen v roce 1991 a dnes chrání přes sto dvacet tisíc hektarů území, od vápencového pobřeží s krasovými jeskyněmi a závrty až po vnitrozemské lesy s bučinami staré několik set let.
Na poloostrově roste přes dva tisíce druhů rostlin, což představuje asi třicet pět procent veškeré italské flóry, a víc než padesát druhů divokých orchidejí, díky čemuž patří Gargano k nejbohatším botanickým lokalitám v celém Středomoří. Žije tu i endemický poddruh srnce garganského a v posledních letech se na poloostrov po dlouhé nepřítomnosti vrátil i vlk. Původně byl celý Gargano pokrytý lesem, dnes z něj zbývá asi patnáct procent, jehož jádrem je Foresta Umbra v centru poloostrova.
Součástí národního parku jsou i souostroví Tremiti, pětice ostrůvků s křišťálově čistým mořem a strmým pobřežím plným zátok a jeskyní, kam se dá dostat pouze lodí z pevniny. Pobřeží samotného Gargana se pak mění od nízkého a písčitého na severu, kde leží pobřežní laguny Lesina a Varano, po vysoké vápencové útesy s malými pískovými zátokami na jihu a východě poloostrova, tedy v oblasti kolem Vieste a Mattinaty, kam patří i Vignanotica.
Pláž Vignanotica – útesy bez zázemí
Mezi Vieste a Mattinatou, podél provinční silnice SP53, leží pláž Vignanotica, jedna z nejfotogeničtějších a zároveň nejméně vybavených pláží celého Gargana. Pláž o délce zhruba půl kilometru tvoří směs písku, štěrku a bílých oblázků, za kterými se prudce zvedá vysoká vápencová stěna s viditelnými vrstvami křemene, památkou na geologickou minulost poloostrova. U paty útesu se otevírá řada přírodních jeskyní a výklenků, které odpoledne nabízejí stín, jinak ale pláž zůstává bez umělého zastínění.
K pláži se dá dojet autem po odbočce z SP53 a poslední úsek, dlouhý asi dva kilometry po nezpevněné cestě, absolvovat pěšky nebo po takzvané Sentiero dell’amore vedoucí přímo z hlavní silnice. Auto se nechává na jednom ze dvou placených parkovišť, odkud vede k moři už jen krátká procházka. Kromě pěšího přístupu je možné na pláž doplout i lodí nebo si přímo na místě půjčit kánoi k prozkoumání jeskyní podél útesu. Většina pláže zůstává volně přístupná bez poplatku, jen malá část je vybavená lehátky, slunečníky a barem. Voda je hned kousek od břehu hluboká, takže pláž není ideální pro malé děti nebo neplavce.
Pláž leží mezi dvěma chráněnými územími, faunistickou rezervací Santa Tecla a lesní rezervací Monte Barone, a mimo srpen zůstává i v hlavní sezóně relativně klidná. Nejlepší měsíce na návštěvu jsou červen a září, kdy je pláž nejméně obsazená a atmosféra nejvíc odpovídá pověsti divokého a odlehlého koutu pobřeží.
V okolí Vignanotiky stojí za zastávku i další zátoky se stejným charakterem vápencových útesů, například Baia delle Zagare se svými skalními jehlami vyčnívajícími z moře nebo zátoka Pugnochiuso o kousek dál směrem k Vieste. Vieste samotné pak nabízí kromě historického centra s hradem i vlastní síť mořských jeskyní a známý vápencový monolit Pizzomunno na pláži přímo pod městem.
Torre Guaceto – přírodní rezervace u Brindisi
Torre Guaceto leží na opačném konci Apulie než Gargano, přibližně sedmnáct kilometrů severně od Brindisi mezi obcemi Carovigno a San Vito dei Normanni. Jde o kombinaci státní přírodní rezervace, vyhlášené v roce 2000, a chráněné mořské oblasti z roku 1991, spravovanou konsorciem složeným z WWF Itálie a obou dotčených obcí. Ochrana území má kořeny už v sedmdesátých letech, kdy se WWF postavil proti plánům na výstavbu jaderné elektrárny a turistického komplexu v této oblasti.
Rezervace se rozkládá na zhruba jedenácti stech hektarech s pobřežní linií dlouhou přes osm kilometrů, od lokality Apani po Punta Penna Grossa. Chrání kombinaci písčitých pláží, dun vysokých až deset metrů, středomořské macchie a sladkovodních mokřadů mezinárodního významu podle Ramsarské úmluvy. Symbolem rezervace je aragonská pobřežní věž z roku 1567, po které je celé území pojmenované. Pláže Torre Guaceto a Punta Penna Grossa opakovaně získaly ocenění Bandiera Blu a v roce 2019 obdržela rezervace i mezinárodní Blue Park Award za kvalitu mořské ochrany.
Chráněné vody jsou také důležitým místem pro kladení vajec i krmení karety obecné, ohroženého druhu mořské želvy, pro kterou v areálu funguje záchranné centrum. Na dunách navíc hnízdí kulík mořský, další chráněný a ohrožený druh, kvůli kterému je na části pláží zakázán vstup psů.
Mořská část rezervace je mezinárodně známá i díky modelu udržitelného rybolovu, který zdejší konsorcium provozuje ve spolupráci s místními rybáři. Přísně regulovaný odlov v kombinaci s ochranou mořských luk posidonie umožňuje populacím ryb zotavovat se rychleji než v okolních nechráněných vodách, což z Torre Guaceto dělá i vzorový příklad citovaný v mezinárodních diskusích o mořské ochraně.
Přístup do rezervace: auta zůstávají venku
Torre Guaceto je jednou z mála italských přímořských rezervací, kam se autem nedá dojet až k moři. Návštěvníci nechávají vozidlo na jednom ze dvou hlídaných parkovišť u vstupů Serranova (severní přístup k pláži Punta Penna Grossa) nebo Apani (jižní přístup), odkud pokračují pěšky, na kole nebo kyvadlovým autobusem po značené trase dlouhé asi 1,2 kilometru. Na místě funguje i půjčovna kol. Uvnitř rezervace platí zákaz vjezdu motorových vozidel, dronů, reprodukované hudby i vstupu se psy, aby byl dopad návštěvnosti na citlivý ekosystém co nejmenší.
Většina pláží zůstává zcela volná a bez vybavení, jen v části u hlavního vstupu funguje sezónní lido se službami včetně občerstvení a toalet. Několik úseků pobřeží u samotné věže je navíc zcela uzavřeno koupání kvůli přísnější ochraně, značení na místě jasně vymezuje, kde je vstup do vody povolený.
Kontrast s organizovanými plážemi severního pobřeží
Zatímco na Riviera del Conero nebo Riviera delle Palme tvoří páteř nabídky placená plážová zařízení s lehátky, bary a sportovišti, na Vignanotice i v Torre Guaceto je hlavní službou absence služeb. Návštěvník si musí přivézt vlastní vodu, jídlo i stín, počítat s delší chůzí od parkoviště a přizpůsobit se pravidlům ochrany přírody, které na organizovaných plážích severnějšího pobřeží nemají obdobu. Odměnou je moře a pobřeží v podstatě nedotčené masovou turistickou infrastrukturou, což ocení především návštěvníci hledající přírodu, ne pohodlí.
Praktické tipy
Obě lokality jsou nejlépe dostupné autem: Vignanotica po silnici SP53 mezi Vieste a Mattinatou, Torre Guaceto ze silnice SS379 Bari–Brindisi, výjezd Serranova nebo Apani. Kdo plánuje navštívit obě místa v rámci jedné dovolené v Apulii, musí počítat s tím, že jde o vzdálenosti srovnatelné s cestou přes půl regionu, a měl by si je rozdělit do samostatných částí trasy, ideálně s noclehem někde mezi nimi, například v okolí Bari nebo Monopoli. Na obou místech se vyplatí přijet co nejdřív ráno, mít pevnou obuv na nezpevněné cesty a nezapomenout na dostatek vody, protože stín a občerstvení tu na rozdíl od organizovaných pláží severu často chybí.
V Torre Guaceto navíc platí, že je vstup do rezervace v hlavní sezóně regulovaný kapacitou parkovišť, takže při velkém návalu návštěvníků se může stát, že hlídané parkoviště u vstupu Serranova zaplní svou kapacitu pěti set míst. V takovém případě je potřeba počítat s náhradním parkováním dál od vstupu a delší chůzí, nebo zvolit přístup od Apani na jižní straně rezervace.
Další tipy na pláže a přírodní lokality podél italského pobřeží najdete na italskeplaze.cz.
