Na pobřeží Apulie mezi Bari a Monopoli stojí Polignano a Mare, městečko postavené přímo na vápencovém útesu nad Jaderským mořem. Bílé domy se tu tísní na hraně skály vysoké až dvacet metrů a pod nimi se otevírá pláž Lama Monachile, jeden z nejfotografovanějších výjevů celé jižní Itálie. Kombinace historického centra, vyhlášené restaurace vytesané přímo do jeskyně a desítek mořských jeskyní podél pobřeží dělá z Polignana jedno z nejsilnějších a nejvizuálnějších témat celé Apulie.
Lama Monachile – pláž vklíněná mezi útesy
Pláž Lama Monachile, místními nazývaná i Cala Porto, leží doslova v srdci města, sevřená mezi dvěma vysokými vápencovými stěnami přímo pod historickým centrem. Název lama označuje typickou apulskou terénní rýhu vyhloubenou vodou, kterou tu kdysi tvořil přítok ústící do moře. Podle jedné z výkladů dostala pláž jméno po tuleních středomořských (Monachus monachus), kteří se v těchto vodách kdysi vyskytovali.
Pláž je oblázková, není vybavená lehátky ani slunečníky a chybí tu i sprchy, takže je potřeba počítat s tím, že si všechno vybavení včetně obuvi do vody musíte přivézt vlastní. Od centra města je vzdálená jen pár set metrů a dá se k ní dojít pěšky za méně než pět minut, což z ní dělá jednu z mála italských ikonických pláží dostupných přímo z centra bez nutnosti dojíždět autem.
V létě se Lama Monachile rychle zaplní, obzvlášť o víkendech je potřeba dorazit už před devátou hodinou ráno, chce-li návštěvník najít místo na oblázcích. Kdo hledá klidnější alternativu s pískem místo oblázků, najde v okolí Polignana i menší pláže jako Porto Cavallo nebo Cala Fetente, dostupné obvykle jen pěšky po pobřežních stezkách nebo autem s omezeným parkováním.
Ponte Borbonico nad antickou Via Traiana
Nad pláží se klene Ponte Borbonico, most z třicátých let 19. století postavený na trase starobylé Via Traiana, konzulární silnice z 2. století našeho letopočtu spojující Benevento s Brindisi. Most dnes patří k nejfotografovanějším místům Polignana, protože nabízí pohled na pláž zezhora i na bílé domy historického centra vypínající se nad útesem. Nedaleko mostu stojí i socha rodáka Domenica Modugna, autora nejznámější italské písně dvacátého století, se sochou vytvořenou argentinským sochařem Hermannem Mejerem.
Modrá vlajka a čistota moře
Polignano a Mare drží ocenění Bandiera Blu nepřetržitě od roku 2008 díky kvalitě mořské vody a úrovni turistických služeb podél pobřeží. Ocenění FEE (Foundation for Environmental Education) zohledňuje jak čistotu vody, tak přístupnost pláží a environmentální přístup místní samosprávy. Kromě Lama Monachile najdete podél pobřeží i menší oblázkové pláže a přírodní zátoky, přístupné většinou jen pěšky nebo lodí.
Grotta Palazzese – hotel a restaurace vytesané do skály
Nejznámější stavbou celého pobřeží je Grotta Palazzese, přírodní jeskyně používaná jako místo pro oslavy a hostiny už od začátku 18. století, jak dokládá i akvarel francouzského malíře Jeana Louise Despreze z roku 1783. Ve dvacátých letech 20. století fungovala jeskyně jako plážové zařízení, později jako společenské centrum, a v šedesátých letech vzniklo dnešní hotelové a restaurační zařízení se schodištěm vedoucím z ulice přímo k terase zavěšené mezi skálou a mořem.
Terasa restaurace, tvořená dvěma propojenými jeskyněmi, pojme až sto padesát hostů a je otevřená v letních měsících, kdy hosté večeří s výhledem na otevřené moře a poslouchají zvuk vln narážejících na skálu pod nimi. Jde o jednu z nejexkluzivnějších a nejfotografovanějších restaurací na světě, rezervace jsou proto nutné s velkým předstihem. K jeskyni se dá dostat i po moři, přes dva přirozené vstupy spojující se ve velké centrální kaverně.
Ke stejnému komplexu patří i hotel s pokoji a apartmány s výhledem na moře a samostatný Grotta Palazzese Beach Hotel s vlastní soukromou pláží mezi útesy, jediné ubytování v Polignanu s tímto typem přímého přístupu k moři. Kdo si chce jeskyni a její okolí jen prohlédnout bez večeře, může ji obdivovat z veřejně přístupné vyhlídky nad ní nebo právě z paluby vyhlídkové lodi během plavby podél pobřeží.
Gastronomie: panino s chobotnicí a mrkve z Polignana
Polignano je proslulé i vlastní gastronomickou scénou, kterou proslavil zejména panino se smaženou chobotnicí, pokrm, který ve městě popularizoval podnik Pescaria a dnes ho nabízí řada dalších stánků a restaurací v centru i podél přístavu. Region je také známý svými mrkvemi z Polignana, odrůdou zapsanou od roku 2013 na seznamu Presidio Slow Food pro svou charakteristickou žlutou až fialovou barvu a sladkou chuť. Restaurace v centru i na útesech obecně staví na čerstvých rybách a mořských plodech z místního pobřeží, servírovaných v kulise úzkých uliček nebo přímo s výhledem na moře.
Desítky jeskyní vhodných pro šnorchlování
Podél útesů Polignana se táhne síť desítek přírodních mořských jeskyní, odhadem kolem sedmdesáti, z nichž řada je přístupná jen z moře. Mezi nejznámější patří Grotta Ardito, proslulá hrou světla a přírodním bílým sloupem u vstupu zvaným Colonna d’Ercole, dále Grotta delle Rondinelle s křišťálově čistou tyrkysovou vodou nebo Grotta delle Monache, oblíbená díky své ukryté poloze.
Vyhlídkové lodní plavby z přístavu Polignana obvykle kombinují prohlídku několika jeskyní se zastávkami na koupání a šnorchlování v čisté vodě před útesy města. Většina výletů zahrnuje i výbavu na šnorchlování a trvá kolem dvou hodin, během kterých lodě proplouvají kolem Lama Monachile, Grotta Palazzese i menších zátok jako Cala Paura nebo Port’Alga.
Kromě organizovaných plaveb je možné některé mělčí a snáze přístupné jeskyně a zátoky prozkoumat i vlastními silami se šnorchlovací výbavou přímo od pláže, zejména v klidnějším ranním čase, kdy je voda čirá a bez vln od projíždějících lodí. Zkušenější potápěči pak oceňují hlubší lokality dál od pobřeží, kde je viditelnost ve vápencovém dně obzvlášť vysoká.
Historické centrum a rodák Domenico Modugno
Vstup do historického centra tvoří Arco Marchesale, odkud se úzké uličky točí kolem náměstí Piazza Garibaldi a Piazza Vittorio Emanuele s renesanční Casa dell’Orologio. Polignano je rodným městem zpěváka Domenica Modugna, autora skladby oceněné na festivalu v San Remu v roce 1958, která se stala jednou z nejúspěšnějších italských písní všech dob. Ve městě mu je věnována socha na promenádě i drobné odkazy v pouliční výzdobě centra.
Kromě hudby je Polignano spojeno i s výtvarným uměním díky sochaři Pinu Pascalimu, jednomu z klíčových představitelů italského Arte Povera, kterému je v bývalých městských jatkách věnované samostatné muzeum. Historické centrum navíc v posledních letech pravidelně slouží jako filmová kulisa a v srpnu hostí zastávku mezinárodní soutěže ve skocích z útesu Red Bull Cliff Diving, při které závodníci skáčou přímo do vod pod Lama Monachile.
Jak se do Polignana dostat
Polignano leží na železniční trati Bari–Lecce, nádraží je od centra vzdálené jen několik minut chůze, takže návštěva bez auta je pohodlná i na jednodenní výlet z Bari.
| Doprava | Poznámka |
|---|---|
| Vlak | Trať Bari–Lecce, stanice Polignano a Mare asi 10 minut chůze od centra a od Lama Monachile. |
| Auto | Dálnice/silnice podél pobřeží z Bari, parkování v centru omezené a v sezóně obtížně dostupné. |
| Letiště | Bari Karol Wojtyła, asi 45 až 50 minut jízdy autem nebo přes vlakové nádraží Bari Centrale. |
| Loď | Vyhlídkové plavby ke grottám vyplouvají přímo z přístavu Polignana v letní sezóně. |
Kdy Polignano navštívit
Hlavní sezóna trvá od června do září, kdy je moře nejteplejší a fungují i lodní výlety ke grottám. Kvůli malé rozloze historického centra a velké oblíbenosti pláže Lama Monachile bývá v červenci a srpnu kolem poledne velmi rušno, uličky se zaplní turisty a čekací doby na fotografii z mostu nebo na místo v oblíbené restauraci se prodlužují. Ranní hodiny mezi sedmou a devátou jsou i v srpnu podstatně klidnější a nabízejí lepší světlo na fotografie i volnější přístup k moři. Mimo hlavní sezónu, na jaře nebo na podzim, zůstává většina atmosféry Polignana zachovaná bez davů, i když teplota moře už nemusí lákat ke koupání.
Další tipy na pláže a letoviska podél italského pobřeží najdete na italskeplaze.cz.
