Turín
Věž vysoká 167,5 metru, kterou nikdo nechtěl: Turín je první hlavní město Itálie a kolébka čokolády
Turín se často ocitá ve stínu Říma, Milána i Florencie, přitom to bylo právě tohle elegantní piemontské město, odkud se v roce 1861 řídilo sjednocené Italské království. Široké bulváry, barokní paláce a alpské panorama v pozadí mu vysloužily přezdívku "malá Paříž Itálie" — a k tomu si Turín může připsat i vynález moderní čokoládové tabulky.
Proč navštívit Turín
Turín byl po staletí sídlem Savojské dynastie a v roce 1861 se na čtyři roky stal vůbec prvním hlavním městem nově sjednocené Itálie, než tuto roli převzala Florencie a později Řím. Tahle královská minulost je ve městě patrná na první pohled — symetrické bulváry, kilometry podloubí a honosné paláce působí spíš francouzsky než typicky italsky.
Na konci 19. století se Turín proměnil v průmyslové srdce Itálie díky založení automobilky Fiat v roce 1899 a dodnes v sobě spojuje aristokratickou eleganci s pracovitým průmyslovým odkazem. Díky menšímu počtu turistů oproti Římu nebo Florencii se dá historické centrum prohlížet v mnohem klidnějším tempu.
Mole Antonelliana — synagoga, která se nikdy nestala synagogou
Stavba nejvyšší turínské dominanty začala v roce 1863 na objednávku místní židovské obce, která chtěla důstojnou synagogu pro nové hlavní město sjednocené Itálie. Architekt Alessandro Antonelli ale návrh soustavně zvyšoval a prodražoval, až obec v roce 1876 po vyčerpání rozpočtu od projektu odstoupila. Rozestavěnou věž nakonec převzalo město, nechalo ji dostavět a v roce 1889 dosáhla výšky 167,5 metru — v té době šlo o nejvyšší cihlovou stavbu v Evropě.
Dnes věž slouží jako Národní muzeum kinematografie a výtah vyveze návštěvníky na vyhlídkovou plošinu s výhledem na celé město i alpské vrcholy v pozadí. Turín je ostatně považován i za kolébku italské kinematografie — první italský celovečerní film vznikl právě zde na začátku 20. století.
Co dál vidět v Turíně
Museo Egizio
Druhá největší sbírka egyptských starožitností na světě hned po Káhiře, s více než 30 tisíci exponáty včetně mumií a sochy Ramesse II.
Turínské plátno v katedrále
Lněná látka s otiskem lidské postavy, uchovávaná v katedrále Duomo di San Giovanni od roku 1578. Veřejně se vystavuje jen zřídka.
Palazzo Carignano
Barokní palác ze 17. století, kde bylo v roce 1861 vyhlášeno Italské království a kde zasedal první italský parlament.
Piazza San Carlo a Piazza Castello
Elegantní barokní náměstí lemovaná podloubími a historickými kavárnami, srdce turínského společenského života.
Museo dell'Automobile
Automobilové muzeum s historickými vozy Fiat, Lancia i dalších italských značek, připomínka průmyslové historie města.
Bazilika Superga
Barokní bazilika na kopci nad městem s hrobkami Savojské dynastie a panoramatickým výhledem na Turín i Alpy.
Kde a co ochutnat
Turín se pokládá za hlavní město italské čokolády — právě tady vznikla v 19. století první tabulková čokoláda i pomazánka gianduia, předchůdkyně dnešní Nutelly. Historické kavárny kolem Piazza San Carlo a Via Po jsou ideálním místem na ochutnávku, i když ceny na hlavním náměstí bývají vyšší než o pár uliček dál.
Praktické tipy pro návštěvu
| Co řešit | Doporučení |
|---|---|
| Doprava z ČR | Přímé lety z Prahy, případně vlakem přes Milán vzdálený asi 150 km |
| Doprava v centru | Kompaktní centrum je dobře průchozí pěšky, doplňkově funguje metro a tramvaje |
| Turínské plátno | Veřejně vystavováno jen výjimečně, jinak je k vidění věrná replika přímo v katedrále |
| Nejlepší doba návštěvy | Duben–červen a záři–říjen, v březnu navíc probíhá čokoládový festival Cioccolatò |
| Doba na prohlídku | Hlavní památky zvládnete za 2 dny, s muzei a výletem na Supergu se vyplatí 3 dny |
Nejbližší pláže od Turína
Turín leží ve vnitrozemí Piemontu, moře je tedy vzdálenější než u ostatních severoitalských měst — nejblíže je Ligurská riviéra, přibližně dvě hodiny jízdy autem. Nejpraktičtější kombinace s dovolenou u moře je se severní Itálií, kam se z Turína dojede za tři až čtyři hodiny.








